POLICE NAD METUJÍ - OSTAŠ - ŽĎÁR NAD METUJÍ - POLICE NAD METUJÍ

Krátký výlet na stolovou horu Ostaš (700 m n.m.), během kterého projdete její dva skalní labyrinty. Výškový rozdíl mezi Polici nad Metují a vrcholkem Ostaše je 250 metrů. Na Ostaši, tedy na území přírodní rezervace, je zakázána jízda na horských kolech.

Popis trasy
Police nad Metují, Masarykovo náměstí - vyjdeme po zelené značce Kostelní ulicí okolo radnice a kláštera k Panské kovárně (0,4 km), zahneme doleva a za fotbalovým hřištěm doprava ulicí, později pěšinou v lukách až k dolní stanici lyžařského vleku (1,2 km). Pokračujeme pěšinou tzv. Nebíčkem až na asfaltovou cestu, kde zahneme vlevo a zakrátko doprava k bývalé bukovické pile (1,7 km). Od ní se dáme strmou lesní pěšinou ve stráni vzhůru k sousoší Krista na Olivetské hoře (1,9 km). Dále jdeme cestičkou podle polí, přejdeme širokou polní cestu, až na asfaltovou silnici. Zahneme doleva, po chvilce odbočíme vpravo a podél plotu zahrady dojdeme k hlavnímu rozcestníku turistických cest v osadě Ostaši. Pokračujeme ještě sto metrů okolo stánku s občerstvením k dalšímu rozcestníku na kraji lesa (3,5 km).

Zde začínají dva samostatné okruhy skalními labyrinty. Modře je značen okruh Horním labyrintem. Kočičí skály (Dolní labyrint) si můžete projít po značce zelené.

Nyní půjdeme doleva po modré značce vzhůru k Vydří bráně a odtud nás značka provede malým skalním bludištěm na vyhlídku na Zbrojnoše (4,4 km), dále kolem Čertova auta a Zrádce na Krtičkovu vyhlídku za Cikánkou (4,7 km). Pokračujeme až na vrchol Ostaše na Frýdlantskou skálu s vyhlídkou (4,9 km). Modrá značka uzavře okruh u Výří brány (5,5 km) a vrátí se stejnou cestou, kterou jsme přišli, na rozcestí turistických cest u občerstvení (6,2 km).

Nyní navážeme na okruh Dolním labyrintem. Vyjdeme tentokrát po zelené značce, která po 400 metrech uhýbá ze široké cesty doprava ke hraně okrajových stěn na vyhlídku nad Barrandovem (6,7 km).

Odbočka do sluje Českých bratří: jdeme doprava a po schodech a žebřících sejdeme prudce do skalní soutěsky Sluje. Stejnou cestou se vrátíme zpět (7 km).

Zelená značka nás vede po okrajích skal přes několik vyhlídek, později projdeme úzkými soutěskami a průchody až na prostranství před Kočičím hradem (8,1 km). Stejnou cestou se nyní musíme vrátit zpět na rozcestí turistických cest u občerstvení v osadě Ostaši (9,6 km). Odtud jdeme po modré značce po silnici (směrem na Žďár nad Metují) k cípu lesa, kde začíná odbočka k Samaritánce.

Odbočka k Samaritánce je modře značena a je dlouhá 700 metrů. Stejnou cestou se vrátíme zpět (11,2 km).

Nyní sejdeme spolu s modrou značkou po silnici dolů do Žďáru nad Metují na křižovatku s hlavní silnicí (13,4 km). Zde modrá značka pokračuje doprava k železniční stanici Žďár nad Metují (600 metrů). My se ale vydáme po žluté značce doleva sto metrů na náves a stále po silnici k lesu nad obcí, kde žlutá značka odbočuje vpravo po pěšině (14,6 km). Pěšina nás povede dolů Strážnicí, později uličkami Záměstí na polické náměstí (15,2 km).

Zajímavá místa na trase

Sousoší Krista na Olivetské hoře pochází ze začátku 19. století. Původně bylo celé polychromováno.

Ostaš (700 m n.m.) je výrazná, silně rozčleněná stolová hora, jejíž území je tvořeno dvěma krami. Ve východním úbočí vyšší kry najdete Horní labyrint, nižší severovýchodní kra Ostaše, která podél zlomu o sto metrů poklesla, skrývá rozsáhlý Dolní labyrint s Kočičím hradem (též Kočičí skály). V okrajových částech Ostaše dochází k měřitelným pohybům skalních masivů a věží. Tyto jevy jsou od roku 1989 zkoumány pomocí geodetické sítě a speciálních měřidel, která byla na Ostaši instalována. Měřidly byl zaznamenán 22. dubna 1992 dokonce i "skočný" vliv lokálního zemětřesení o síle 2,4 st. Richterovy stupnice. Ve vrcholové části Ostaše byla roku 1956 vyhlášena přírodní rezervace o rozloze 29,5 ha. Přírodní památka "Kočičí skály", vyhlášena v témže roce, má rozlohu 6,08 ha.

Kaple sv. Kříže v osadě Ostaši z roku 1895 byla postavena ze zbytků dřívějšího kostela, který byl postaven začátkem 18. století na místě původně dřevěné kaple z konce 15. století.

Krtičkova vyhlídka je pojmenována po velkém propagátorovi turistiky na Policku, polickém knihaři Antonínu Krtičkovi (1880 - 1952).

Cikánka - skalní útvar v Horním labyrintu. Na tuto věž byl podniknut vůbec první horolezecký výstup na Ostaši. 18. července 1939 na ni vystoupili němečtí lezci Alfred Hermann, P. Hofmann a H. Hofmann. Za války byl Ostaš rozdělen státní hranicí. Horní Ostaš byl tehdy pro české horolezce nedostupný. V roce 1944 podnikli místní lezci první výstupy v Dolním labyrintu. Od té doby je tato skalní oblast oblíbeným místem horolezců. Nyní je zde vylezeno přes sto věží a masivů, na které vede více než pět set výstupových cest.

Sluj Českých bratří - po porážce stavovského povstání a po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí opustilo mnoho evangelíků zemi. Nastala rekatolizace. I broumovská katolická vrchnost nutila poddané odvrátit se od protestantské víry a přijmout zpět víru katolickou. V této době se scházeli v dnešní Sluji Českých bratří na začátku Dolního labyrintu evangelíci z okolí a konali zde tajné bohoslužby. Na podzim roku 1921 objevil Antonín Krtička ve sluji kámen s letopočtem 1627. Jelikož Čeští bratři ale na Policku nikdy nepůsobili a písemné doklady o konání bohoslužeb v ostašských skalách neexistují, je třeba vše chápat jako místní pověst. Krtičkův nález památného kamene je podle historiků mystifikace.

Kočičí hrad se jmenuje skupina skal v závěru Dolního labyrintu. Mohutný skalní masiv je rozdělen několika průchodovými komíny a úzkými slujemi.

Samaritánka reliéf vytesaný do pískovcové skály nad pramenem je lidová práce z poloviny 19. století. Zobrazuje ženu podávající vodu sedícímu Kristu.

Městský park Strážnice byl založen roku 1830. Tou dobou prý každý ženich žádající o sňatek zde musel vysadit jeden strom.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.meu-police.cz