Vozidla, která působila na Mladějovské dráze během necelých 80 let jejího pravidelného provozu.
Část vozidel byla odprodána, část sešrotována, ale většina se dochovala do dnešních dnů a jsou k vidění jako součást expozice MPŽ.

Na mladějovské dráze se vystřídalo několik lokomotiv. První z nich sem přišla ještě v době stavby tratě. V pozdějším číslování (z dvacátých let) dostala číslo 4. V roce 1918 přibyla do Mladějova první Krausska typu R IIIc (pozdější č.2). O rok později následoval další stroj typu R IIIc (pozdější č.3), ale z továrny Breitfeld & Daněk Blansko. V roce 1920 byla dodána upravená lokomotiva č.1, původně taky typu R IIIc. Další lokomotiva podobná jedničce přišla roku 1929 a ihned po dodání dostala číslo 5. Poslední parní lokomotivou, která působila za provozu na mladějovské dráze byl stroj ČKD BS-80 (nové č.4), získaný v roce 1964.

V roce 1956 byla do Mladějova dodána malá motorová lokomotiva neznámého typu i výrobce, která se v provozu neosvědčila. Po krátké zkušební době byla navrácena dodavateli. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zakoupilo vedení šamotky tři lokomotivy typu BN 60-H vyrobené v Turčianských strojírnách Martin. Tyto stroje o výkonu 60 k se používaly k posunu a na pracovních vlacích až do ukončení provozu.
K posunu v areálu Hřebeč se používaly lokomotivy BNE 50 s elektromechanickým přenosem výkonu. Na Hřebči byly kromě těchto elektrodieselů ještě důlní lokomotivy několika typů: BND 30, DH 30 a DH 70.

V osmdesátých letech, kdy již měly páry dávno odslouženo, začaly MŠLZ uvažovat o koupi motorových lokomotiv pro traťové výkony. Na trhu však nebyl žádný vhodný typ. Nakonec bylo rozhodnuto o nákupu rumunských lokomotiv FAUR L 18-H původně určených na rozchod 760 mm. Brzy se však ukázalo, že patnáctitunové stroje jsou na stávající svršek (koleje o výšce 93 mm) příliš těžké. Báňský úřad zakázal jejich provoz a nařídil rekonstrukci tratě.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mpz.cz